Maminčin pohádkový dort peču jen pro zvláštní příležitosti, je trochu pracnější, ale stojí za to. Když jsem ho letos nesla na rodinnou oslavu, můj mlsný švagr se na něj vrhal už na ulici a obíral čokoládové hoblinky /které vás také naučím/.
A pro velký úspěch jsem ho upekla znovu místo mazance na velikonoční rodinný mejdan. Jeho tajemství je ve třech krémech na skvělém čokoládovém kropusu. A pokud neseženete hotovou pařížskou šlehačku, přikládám i recept na domácí.
Žloutkové řezy, kterým moje babička říkala kremeše, bývaly jejím majstrštykem.
Pravda, ona vyráběla i domácí listové těsto, ale i z kupovaného jsou výborné.
Možná se vám bude recept zdát složitý, ale nebojte, kdo ochutná ví, že ta práce stojí za to!
Peču je vždycky s nostalgickou vzpomínkou na svoje dětství a její úžasné dobroty. A co je vaše vzpomínka na dětství?
Tuto vydatnou polévku jsme si s přítelem zamilovali v Alpách. Ideální po dni stráveném na svahu, při nachlazení a vlastně i po bujarém večírku! Vyzkoušeli jsme doma hned několik receptů, než jsme vychytali ten "náš", ikdyž autorství v tomto případě patří především Ditě P a její skvělé kuchařce.
Jen jsme si ho upravili k obrazu svému. Například místo smetany ke šlehání dáváme tu na vaření, trochu jsme změnili poměry surovin a přidali muškátový oříšek.